Snubní prsteny a jejich historie

Snubní prsteny symbolizují pouto mezi dvěma lidmi. Snubní prsteny patří vůbec k nejstarším tradicím všech svatebních rituálů. Skoro každá civilizace používala prsten jako symbol manželské smlouvy.

Snubní prsteny mají velmi dlouhou a bohatou historii a ti už z dob starověkého Egypta odkud pochází první zmínky o snubních prstenech jako součástí svatebního obřadu. V Evropě papež Mikuláš I. prohlásil snubní prstýnky jako povinnou součást svatebního obřadu již v 9. století. Snubní prsteny bývaly ze zlata, stříbra, z trávy, z kroužku od záclon atd. Teprve od 20. století je zvykem, že prsten nosí oba partneři. Obvykle se snubní prsteny nosí na prsteníčku levé ruky. Tento zvyk pochází od Egypťanů, kteří věřili, že žíla na levé ruce je přímo spojena se srdcem. Dnešní vysvětlení je takové, že levá ruka se používá méně, protože většina lidí jsou praváci.

Aktuální nabídka snubních prstenů

Ovšem nebylo tomu tak odjakživa. Historie snubních prstenů sahá daleko do minulosti. Dříve snubní prsten dostávala pouze žena. Zmínky o železných snubních prstenech jsou známy už ze Starého Říma. Postupně se ze snubního prstenu stal pro nevěstu symbol domova, v kterém bude trávit veškerý čas a bude tak vyloučena z veřejného života. Teprve v 11. století získává snubní prsten dnešní význam věrnosti ( dříve věrnosti především ženy ) a železo nahrazuje drahý kov, zlato. Prsteny jsou kolikráte bohatě zdobeny. Ženich tak chtěl prezentovat svojí lásku k nevěstě, nebo stav svojí peněženky. I ve středověku je však prsten stále brán jako symbol vlády muže nad ženou. Jeho navlečení na prst bylo erotickou metaforou a tento okamžik byl prý při svatbě vyhledáván čarodějkami, aby na novomanžele mohli uvrhnout kletbu neplodnosti.
V 17. století se pak rozšířil zvyk upustit prsten, když nevěsta měla podezření přítomnosti takových osob u obřadu.